Je pravdou, že bohatství duše může být někdy zaplaveno suchopárností jazyka, neboť nikdo z nás není schopen vyjádřit přesné rozměry svých potřeb nebo myšlenek nebo bolestí. A lidská řeč je jako prasklý džbán, na kterém vyklepáváme rytmus medvědího tance, zatímco toužíme vytvářet hudbu, která dosáhne až ke hvězdám.
(Gustave Flaubert)